Dvacet sedum únor

Poprvý si připadám, že jsem aspoň zkoušela dělat něco pro přípravu na vysokou školu a ač o tom otec nevěděl, stejně mi večer přivezl bomboniéru a voňavku.

Dvacátý šestý únor

Zapomněla jsem na Matějův čtvrteční svátek, radila jsem otci, jak má žít, dozvěděla jsem se, co jsem tvrdila při své pondělní intoxikaci (já jsem svý podvědomí nikdy neměla ráda - teď mu vyhlašuju válku), dostala jsem květinu, cestou domů jsem v autobuse hrála divnou eye-contactovou hru s jednim klukem, co bydlí u nás na vesnici, ale nikdy jsem s nim nemluvila, celej večer jsem byla veselá a spokojená, akorát jsem kňučela, že už pět dnů jsem neviděla L.

Dvacátý pátý únor

Žižkovská noc nakonec může bejt kouzelná, i když si socijální krypl nechá doma mobil a chodí si sám po Žižkově; štve mě, že se s nějakejma lidma, ač cokoliv se mezi náma odehrálo, bylo dávno, pořád ještě nemůžu bavit normálně.

Únor dvacetčtyři

Nechám si na čelo vytetovat nápis "líbim se matfyzákům a všem přiskřípnutejm sociálně nevyvinutejm intelektuálům".

Dvacátejtřetí únor

Né, já nejsem socijální krypl, jenom do přihlášky na VŠ píšu místo čísla domu číslo autobusu, co k nám jezdí.

Únor dvacátýdruhý

Kocoviny, pocity viny, P. D. Jamesová, hermelíny.

Únor dvacet jedna

A když už prostě vůbec nevim, jak si připadat, pro jistotu je nejlepší se opít.

Dvácátej tamten druhej měsíc

Kocovina, nevyspání, stroj na uklízení, je mi blbě z mý neohleduplnosti, a zároveň mi na ní ani trochu nezáleží, pořád sou eště chvíle, kdy bych to všechno nejradši smazala a začla úplně vod znova anebo radši vůbec.

Devatenáctý únor.

Až budu velká, budu prodavačka v květinářství, pánové mne budou vzletně oslovovat květinko Ester, když jim budu prodávat tři tulipány za cenu jednoho a radit jim, kterou květinou usmířit dívku, a po nocích budem s L. pít v našem společnym bytě víno za 41 kč a zelenej čaj s citrónem a ptát se jedna druhý "Znáš dálku?", a je dost jasný, co obě odpovíme.

Osmnáctý únor

Áftr začala nejdementněji, jak mohla, to co řikal Seneca o vysokejch očekáváních je sice jasná věc, ale na tohle se to hodilo až moc; naštěstí Vagón a Nácek nezklamou nikdy nikoho a nakonec jsem jela v těch devět domů ráno sice znavena na nejvyšší míru, ale též spokojena skoro stejně, ach jo, čim jsem si zasloužila to, co mám, pořád tomu nerozumim.

Únor sedmnáct

Maturitní plesy mě fakt nebavěj, ale ten náš byl, i přes mý počáteční znechucení, vážně dobrej, projev mi všichni chválili, šaty taky, nakonec bylo všecko v pohodě a začít si tykat se čtyřicetiletým školním kaplanem, který vyjadřuje lítost, že se se mnou nesetkal dříve, je taky přínosný.

Šestnáctý únor

Prázdnej den, až na ty čajovnový dvě hodiny, nebo kolik času jsem tam strávila (poprvý jsem vařila čaj, jsem na sebe patřičně pyšna).

Únor patnáct

Prvně to vypadalo jako nádhernej den, Romance pro křídlovku je skvělá, kvalita pak rapidně sestoupila (můžeš si za všecko sama, káčo pitomá), aby se nakonec stejně rapidně zvedla na Vepřovejch Kometách za dvacku a pak zas u Lídy, tam vedou všechny cesty.

Čtrnáctý únor

Dneškem počínaje následuje šílenej tejden plnej nestíhání, zařizování, řešení, sesypávání se, ale ty tři hodiny na vyplnění přihlášek na vejšku a opití se whisky jsem si ušetřila.

Třináctý únor

Otci je padesát; prapodivný - včerejšek se změnil v dnešek úplně nepozorovaně, ráno se mi Matěj půl hodiny vydržel smát, že maturuju z latiny, u Lídy jsem uklidila a plán na zimu je jasnej, jestli spolu nebudem bydlet, tak sme vobě lůzři; teď už mě čeká jenom kino s bratrem a plno popkornu a koly, ach konzume, občas tě vážně miluju.

Dvanáctej únor

Lída, pak moc lidí,prej se výborně vyznám ve vztazích druhejch, ale v těch svejch ne, dohoda pro příští časy o řešení za střízliva, dalších moc lidí, už jenom odděluju čárkama, protože vymejšlet spojky je bože tak složitý, do pěti ráno alkohol a pak už zas jenom Lída.

Jedenáctý únor

Dnešní den sice neni zdaleka u konce, ale věta : v hlavě ti podvědomě kvetou hvězdy vědomí, že je stejně to nejdůležitější, co mi zůstane.

Desátý únor

DAMU přijímá špatný lidi, ale ty neúspěšný se pak choděj opít se mnou, což je taky výhra, věřte, taky jsem přemejšlela o tom, jak někoho můžou nezajmat lid a že sem asi hodně po Viole; mimochodem, můj otec je horší než já (a tvůj přítel lepší).

Devátý únor

Prášky proti životu a maturitní otázky z latiny.

Únor osmý

Nakupování šatů tejden před plesem je zlo, zlo, zlo.

Sedmej únor

Bolí mě duše a srdce a dáseň, asi tak bych to dneska shrnula.

Únor šestý

Ludmila je bohyně (vim to už dlouho, to sice jo, ale stejně mám potřebu to vopakovat furt dokola).

Pátý únor

Opakovat starý, prázdninový obyčeje je vždycky příjemný - včerejší sešn s Annou oficiálně zahajuji jaro.

Čtvrtý únor

Děti i dospělí, dávejte si, prosím, pozor na ledovku (mám na týden jednorukou matku).

Únor třetí

Je to zvláštní, ale tentokrát jsem asi vážně zamilovaná do skutečnosti.

únor dvě

A stejně mám hrozně ráda spát v obejvacim pokoji za dne a nechat si do polosnů prolínat lidi, který si kolem mě povídaj.

První únor

Přece jenom jsem na ta data poněkud sentimentální, ale na druhou stranu, jediný, na co se můžu takhle koukat, když jsem nemocná, jsou filmy o prchajících kriminálnících (a ne, tu prapodivnost Shawshank Redemption nemyslim); a jo, myslim, že tenhle den je dobrej na zrušení fejzbůku.