Patnáctý červenec

Vzteklý slzy kvůli hádce s Ludmilou, pak vysvobození v podobě Prokopa, Modřan a Braníků v plechovce, nakonec šťastný usmíření a seděly jsme v jednu ráno na schodech a hodinu mluvily o Bohu a o pojmu lidskosti, stejně není nikdo lepší než vona, měsíc tu nebude a já si tak trochu řikám, co si počnu - ale otec mi dal klíče od svýho bytu, odjíždí na tejden, budu mít klid a byt na Pohořelci pro sebe.