V pět ráno jsme přijeli do prázdný Vídně, zázračně našli kavárnu, chodili po výstavách, měli se dobře a večer se ofkórs vožrali jak hovada - nic jsem neřešila, neměla jsem tendence, považuju se tedy za vyléčenou, ale kurva, ten kluk mi tak chyběl a pořád bude...
Žádné komentáře:
Okomentovat