Kocoviny každýho rána
...a možná i zbytku dne
čtvrtek 29. prosince 2011
Šestadvacátej prosined
Den obyč, večer - kdo by to byl řek - hospoda, náhodný setkání, odmítání a nakonec do squatu, jak jsem mu druhej den ráno psala, Jakub je kamarád, kterého by si každá dívka přála pod stromeček; a už mi chybí Ludmila.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Novější příspěvek
Starší příspěvek
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat