Srpen sedmadvacátej

Ráno - vlastně spíš dopoledne - malostranský balení a stěhování Evy, je to divný, život člověka v podobě jeho věcí, večer jsem se rozmejšlela nad víc alternativama, z nichž dva byli ti bývalí chlapci, které mi nevadí vidět, a nakonec jsem skončila v hospodě s tím, kterého jsem vidět nechtělo, protože žejo tak to funguje dycky, ale myslim že jsem se chovala relativně rozumně, až na nějaký dementní rozlučovací narážky, a vzhledem k tomu, že řikal, že měl sedum piv, tak si to třeba nebude pamatovat a proč to pořád řešim, stejně s tim všechny otravuju, Terezka se mi smála, obě Terezky se smály, když jsme jeli k jedný z nich na Břevnov, kde jsme usnuli u Petrolejovejch lamp kolem pátý ráno.