Kocoviny každýho rána
...a možná i zbytku dne
čtvrtek 22. září 2011
Jednadvacet září
Hádky o tom, kam mohu či nemohu jít, divadlo, který se nakonec docela povedlo a Ludmila se mnou očividně už zas mluví, já stejně jenom krčim ramenama, je toho na světě nějak moc.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Novější příspěvek
Starší příspěvek
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat