Šestnáctý září, pámbů s náma a zlý pryč

Nevim, proč to takhle musí skončit pokaždý, nevim, proč moje i Annino prázdninový úsilí přišly vniveč a zas tohle, zas čtyřhodinový noční dost opilý řešení věcí, co se staly a nestaly (na hradě Točník k tomu), přesně pět měsíců po rozchodu, jo, možná jsem zjistila věci, který jsem nevěděla, možná se něco vyříkalo, jenže je to otevírání ran a strhávání strupů a můj těžce nabytej a ne úplně stabilní klid je zase v troskách a oh no, of course we can't be friends, not while I'm still so obsessed.