Dvacátýho čtvrtýho desátý

Školu jakože prej dnes ne, k večeru jsem se odhodlala tam vypravit, ale nemocná jsem zkejsla v Ideálu s Luďkem a alkoholem, po příchodu Samuela jsem se opět zvládla velice rychle opít, několikrát za večer jsem (z pro mě čistě nepochopitelných důvodů) plakala a když jsme přijeli k nám domů, chudák chlapec musel poslouchat mou zcela iracionální hádku s matkou, kdy plácnu cokoliv, jenom abych ji naštvala nebo šokovala...ale nakonec budeš všechno dobrý, až přestanu tolik pít, bejt tak bázlivá, co se svejch citů týče, a lehce schizofrenní.