úterý 18. října 2011

Sedumnáctýho října

Je to půl roku a smála jsem se tomu hodně, když jsem se Samuelem seděla v Řetezový, a vůbec, celej den a zvlášť večer jsem nedokázala dostat úsměv z obličeje, s výjimkou Halíkovy přednášky, která byla prostě divná.
Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)