Jézuskote patnáctej únor

Dlouhej den, nejprv řečtina, z níž mám dobrej pocit, pak káva s Annou Kafkou (do níž vlezle vlezla Marie A., ale nakonec to tolik nevadilo), z níž mám též dobrej pocit, pak tři hodiny řvoucích masopustních dětí v Ponci (pozitivní na tom byly jedině ty koláčky, co jsme si ukradli) a filosofickej večírek, na kterym jsou dvě Fischerový, pak za M. a podivnou shodou okolností (v níž figurovala Kája z medicíny a to, že nám dávala cigarety) pak zase v Kotvě. Ta je plná všeho a všech, M. odchází, já zůstávám, filosofové, od nichž jsem odešla, sem samovolně přišli, stejně tak Ondřej z AG, který s sebou přivedla člověka jménem Eliáš, co mě nazýval Brusinkou (už dlouho mě nikdo tak nezaujal), v šest ráno k otci na Pohořelec, zamysli se nad svým životem, Ester.