únor třetí

Pozitivum byla první směna v Ponci (hurá sláva jsem alespoň trochu výdělečně činná), která mě silně příjemně překvapila, kvůli dlouhý směně a zapomenutý peněžence opět nejedu domů, samozřejmě s M. celej večer v zásadě nemluvíme (protože nám je třináct samozřejmě), poslouchám nešťastnou Ludmilu a nešťastnou AE, u níž usínám někdy po šesté hodině ranní.