Říjen čtyři

Mnoho přednášek, až na logiku všechny výborné - jsem nadšená z toho, co studuju a večer u Vltavy se Samuelem třičtvrtě hodiny vzdorovitě mlčím, a stejně to byl zas nejlepší večer za poslední dobu.

Třetí říjen

Ach, první den - ráno jsem tam jela zbytečně, protože zápis do tutorskýho kurzu neproběhl, tak jak měl, a na němčinu jsem se vykašlala, protože mi začalo být zas špatně, večer první přednáška úvod do religionistiky, byla jsem spokojená a jela ještě utěšit Luďka do Ideálu a říct mu, že všechno bude dobrý.

Druhej říjen

Je mi celej den blbě, večer se hádám s matkou, zda smím/nesmím jet na religionistický seznamovací kurz; o půlnoci mi tečou slzy, vytírám byt, bolí mě játra a říkám si, že takhle jsem si nástup na tu zkurvenou VŠ nepředstavovala.

První říjen

Jsem podle něj nejchytřejší dívka, kterou kdy potkal, ale i přes to umim po xhodinovém intelektuálním rohovoru udělat psí voči a přemluvit ho, aby jel pít někam dál, a tak to má fungovat, tak to má bejt, možná i to, že jsem si zapomněla klíče a jeli jsme k Téře.

Třicátý září

Na některý lidi začínám bejt alergická a s nějakejma si sice relativně rozumim, ale nepřišla bych za nima, kdybych něco potřebovala, je to, jak jsem psala onehdá Marii - teď, když mám ji, si poprvý po dlouhý době nepřipadám na všechno sama a tak ztracená jako dřív.

Dvacáté deváté září

Celej den jsem strávila s Ludmilou a obměňujícími se lidmi na Vinohradech, pozdní večer a noc u otce, naše rozhovory o životě jsou každopádně hvězdný.

Září dvacetosm

Pomaturitní tablo, nebo jak tomu začala Marije říkat, dopadlo geniálně, nechci přijít vo střední školu, směrem k večeru pořád naštvanější (to bude tim, že jsem nepila) a cestou domů možná jistý prozření a dlouhý esemesky S.