Listopad dvacetosum

Škola školička, dopoledne jsem byla poprvý ve studovně v Klementinu a zamilovala jsem si to tam, a nějak - vimjáproč - jsem se rozhodla, že bych vlastně byla ráda psycholožka, i když bych to nechtěla studovat, ale bez toho to asi nejde nojo - večer zabránění faux-pas a pak Jakub, kterýmu prostě už permanentně nosim špatný zprávy; byla jsem na něj zlá, ale oprávněně.

Sedmadvacátej listopad

První adventní neděle a je tak krásný počasí, že tomu nerozumim, když jdem s bratříčkem sbírat přírodniny a jehličí na adventní věnec, z tý krásy na Skalkách, kde je vyhlídka na další tři kopce, až bolí u srdce, hlavně z toho strašně ostrýho slunce, který láme na kusy všecko; adventní věnce jsem nakonec vyrobila tři - jeden poputuje do chorvatský, ať maj chlapci v tom bordelu aspoň kousek vánoc.

Listopad šestadvacet

Zabijte den, kdy se nikomu nechce vstávat z postele, takže filmy, úklid (když Ludmila usnula) a večer trochu alkoholu a Smrtonosná past, nojo.

Pětadvacátej listopad

Kluci maj narozeniny, trošku se bojim (i když ne moc), z nedostatku financí vyrábím přáníčko ve tvaru láhve, nejdřív lehce nucená komunikace, ale víno pomůže pomůže pomůže a pak už o půlnoci s Ludmilou k nám (matka si odjela, starej se bratříčka, Esterko, jen se starej) a hodnotné rozhovory do tří do rána; občas mám pocit, že s ní srůstám.

Dvacátý čtvrtý listopad

Prokistovudrahoumuku, ve škole je mi blbě, jedu spát domů, má milá Ester, takhle se nedá žít.

Listopad třiadvacet

V manuálu je "nepít, ne moc", ale koncert, radosti života, povídám si s evanglíkama a pak jdu spát k Luďkovi, kterej mě celej večer zval a pak trošku přiznal, že by do mě byl asi zamilovanej, kdybych nechodila se S., jenže tyhle věci nejsou důležitý, stejně si jich většinou polovinu vymejšlim, pak povídání si u nich doma asi do čtyř, do pěti do rána s ginem a tonikem, juchůjupí, moje předsevzetí jsou silně efemérní.

Dvaadvacátej listopad

Žiji podle manuálu, až na uklízení pokoje, i střízlivej život je docela ucházející, kór když ho můžu trávit se S.