Listopad jednadvacátej

Ó jé, snažim se si prozpěvovat, všechno dodržovat a mít dobrou náladu, i když ji nemám - zatim se mi to daří a večer jsem se zas (asi po roce) vrátila k psaní si manuálů na každej další den - koneckonců, když jsem tenhle systém dodržovala minule, sbalila jsem Matěje, s čímž se sice dá polemizovat, jestli to pro mě bylo dobře, ale whatthehell; v hospodě jsem si dala zelenej čaj.

Listopad dvacet

Další línej den, už bych měla něco dělat, večer před usnutím hubnoucí/nepijící/učící se/zelenočajové rozhodnutí (pokolikátý už, trpím silnou akrázií).

Devatenáct listopad

Kvůli kocovině nejdu na tutorskej kurz, uklidim celej dům, uvařim oběd, vyprovodim lidi, pak klidně večer s krbem, Sylvií Plath a Ludmilou, než přijede v jednu ráno Luděk a povídáme si do šesti.

Osumnáctýho listopadu

Maminka s bratrem směrem Vysočina na Magorův pohřeb, já se doma opíjím téměř do bezvědomí s lidmi, kteří se uráčili dorazit (Ludmilu nepočítám; na pět dní u nás bydlí, abych ji nutila kreslit).

Sedumnáctýho listopadu, ójé

Mnoho výročí připadá na dnešek (22 let, 7 měsíců, měsíc) a Anna s Ludmilou prostě přes den neodjely, takže další společenský večer u krbu, kvůli kterýmu se tak často zdržuju doma.

Šestnáctej listopad

Škola neexistuje, večerní Ludmila s Annou u nás doma ano, už si s nima může povídat i bratr - krása - a ve tři ráno pěšky příchozí Prokop, jemuž jsem v pět vařila tortily a snažila se pít zkažené pivo, tomu nasadil korunu.

Listopad patnáctej

Ráno nevstávám, odpoledne nakupuji (jdu-li s bratrem, matka poskytne mnoho financí), večer u nás Luděnka (bez ní fakt neexistuju).