Srpen třicet

Dopoledne kocovinový posedávání v Buši, vymejšlení divadelních her a mý usilovný vzpomínání na včerejšek; pak sekáč a páni, když máme kocovinu, je s náma fakt zábava, málem jsem přinutila M. koupit si sako, v němž vypadá jako hobit (nejspíš mu ho pořídim k vánocům). Večer mám mít klidnej sraz s Terkou, jenže potkám Samuela, takže mám poloklidnej večer s Terkou a Samuelem, ač jsem si slibovala, že ten večer pojedu domů, končíme všichni tři v Kobylisích; už mi tak moc všichni nadávaj, ať se na to vykašlu, že to udělám jenom proto, aby mi dali konečně pokoj.