Leden šestnáctý

Spíš uklízim než že nic nedělám; večer nikam nechci, ale Eva mě přesvědčí, takže po dvouhodince u ní s těstovinama (ona v práci), Roura, Evička se loučí s alkoholem, takže...no, myslim, že to bylo docela typický "loučení se s chlastem" opití, když mi máma volá o půl dvanáctý, že S. zemřela, utěšuju ji, pak krčim ramenama a mluvíme o smrti, o pár hodin pozděj utěšuju Evu a pomáhám jí dostat se domů, jestli tohle neni připomenutí "Mrtvý lidi jsou mrtvý, ano, je to smutný, ale ty jsi tu od toho, aby ses zabejvala problémama živejch", tak nevim, co je.