Dvacet sedum únor

Poprvý si připadám, že jsem aspoň zkoušela dělat něco pro přípravu na vysokou školu a ač o tom otec nevěděl, stejně mi večer přivezl bomboniéru a voňavku.

Dvacátý šestý únor

Zapomněla jsem na Matějův čtvrteční svátek, radila jsem otci, jak má žít, dozvěděla jsem se, co jsem tvrdila při své pondělní intoxikaci (já jsem svý podvědomí nikdy neměla ráda - teď mu vyhlašuju válku), dostala jsem květinu, cestou domů jsem v autobuse hrála divnou eye-contactovou hru s jednim klukem, co bydlí u nás na vesnici, ale nikdy jsem s nim nemluvila, celej večer jsem byla veselá a spokojená, akorát jsem kňučela, že už pět dnů jsem neviděla L.

Dvacátý pátý únor

Žižkovská noc nakonec může bejt kouzelná, i když si socijální krypl nechá doma mobil a chodí si sám po Žižkově; štve mě, že se s nějakejma lidma, ač cokoliv se mezi náma odehrálo, bylo dávno, pořád ještě nemůžu bavit normálně.

Únor dvacetčtyři

Nechám si na čelo vytetovat nápis "líbim se matfyzákům a všem přiskřípnutejm sociálně nevyvinutejm intelektuálům".

Dvacátejtřetí únor

Né, já nejsem socijální krypl, jenom do přihlášky na VŠ píšu místo čísla domu číslo autobusu, co k nám jezdí.

Únor dvacátýdruhý

Kocoviny, pocity viny, P. D. Jamesová, hermelíny.

Únor dvacet jedna

A když už prostě vůbec nevim, jak si připadat, pro jistotu je nejlepší se opít.