čtvrtek 23. února 2012
Únor devatenáctej
Od Ludmily zas na Pohořelec, jídlo, seriály, jít spát v devět večer, sny o AR (ale tentokráte velmi pěkné), no a od zejtřka zas škola školička nojo, už jsem intelektuálně krněla.
Únor osmnáct
Dopoledne s Ludmilou k Ludmile, oběd (na ten nostalgicky vzpomínám) i s Jéńou, Damu fest autorský tvorby (ty lidi jsou prostě divný, já si nemůžu pomoct) a večer já Lída konverzace s doplňujícím Jakubem, co přišel o půlnoci, když nám došel alkohol, hádky nehádky, pak už obě tak opilý, že argumenty nejsou argumenty, postarat se o ní, vyprovodit Jakuba, uložit ji do postele, a moct konečně taky spát - mám problémy se s ní opíjet, protože jakmile začne bejt buď moc smutná nebo moc opilá, začnu okamžitě nechtěně střízlivět.
Únor sedumnáct
Můj ach velký den mé ach čtení ach ach, povedlo se, bylo to krásné, literáti povídali, já taky, prej moc rychle, řikala máma, třeba příště zvolnim, pak zůstat ve Ztrátách s Ludmilou Annou Jakubem, co je zlatej, a nejenom proto, že zaplatí čtyry stovky, který tam omylem zůstaly.
Jézuskote patnáctej únor
Dlouhej den, nejprv řečtina, z níž mám dobrej pocit, pak káva s Annou Kafkou (do níž vlezle vlezla Marie A., ale nakonec to tolik nevadilo), z níž mám též dobrej pocit, pak tři hodiny řvoucích masopustních dětí v Ponci (pozitivní na tom byly jedině ty koláčky, co jsme si ukradli) a filosofickej večírek, na kterym jsou dvě Fischerový, pak za M. a podivnou shodou okolností (v níž figurovala Kája z medicíny a to, že nám dávala cigarety) pak zase v Kotvě. Ta je plná všeho a všech, M. odchází, já zůstávám, filosofové, od nichž jsem odešla, sem samovolně přišli, stejně tak Ondřej z AG, který s sebou přivedla člověka jménem Eliáš, co mě nazýval Brusinkou (už dlouho mě nikdo tak nezaujal), v šest ráno k otci na Pohořelec, zamysli se nad svým životem, Ester.
Únor čtrnáctej
Lidi na fejsbůk dávaj antivalentýnovský obrázky, já nevim, proč bych o tu celou blbost měla byť jen pozornostně zavadit, ať už pozitivně nebo negativně, zápočet z latiny ach krásné ano, večer do práce a učit se na řečtinu napodruhý, prosím, prosím, prosím!
Třináctej únor
Učení Ondry v trafice se omylem protáhne do pití se Zuzankou a Kamilou, spim u Zuzanky, nadšení moje i její, pro mě připravený jídlo, postel, ach jéjé, rozhovory, nejsem moudrá, ale ráda si na to hraju, a bylo by to ještě o kousíček lepší, kdybych neměla den na to zápočet z latiny.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)