Osmadvacátej leden

Vyjetost a klid v prázdnym bytě a večer zas po nějaký době pocit štěstí, když dorazil M. a dívali jsme se na filmy (dobře, Star Wars tam taky hrály roli - cojáužstim); nepřemejšlim o ničem, protože to nemá smysl. Měl nejspíš pravdu, když řikal, že je to jenom blbej společenskej status. Že důležitý je to, že "sem tady já a seš tu ty"; nevidím a nechci vidět, co se stane - uvidí se všechno (až taky jednou sakra přijde ten den - máme prostě smůlu).