Březen třetí

Ranní probuzení na Malvazinkách s výhledem na Prahu je jedna z těch hodně kouzelnejch věcí, cesta s Adamem a kropící vůz taky, pak hned za otcem a bejbysitruju sestře, přidá se bratr, procházky vycházky, Kristýnka jede podruhý lanovkou a potřetí metrem, život je krásnej a večer českej lev (no bože; vzali jsme si s otcem málo alkoholu); ale poté někam za lidma, už opilá (raut: po protlačení se ke stolu s alkoholem já i otec zhruba tři dvojky za deset minut) - Aktivity u Lóry a kámo, kámo, nebejt toho, že ty se máš blbě, ty nejlepší a nejkrásnější, nebejt toho mýho pocitu bezmoci, jak ti nemůžu pomoct, protože ty marzivě víš, proč je ti blbě, a taky víš, jak je svět špatnej a všechno se dá oargumentovat, já to vim taky, ale mám něco, víru, naději, nevim co, a u tebe to nevidim, třeba se to zas najde, nebejt toho, tak si žiju v ráji.