Pětadvacátej ach březen nějaký dny jsou kouzelný v tom pravym slova smyslu

Ráno si jedem jenom na chvíli sednout k Vltavě - polívka z kelímku a labutě, co se pořád obracely zadkem nahoru - myšlenka o specifickejch kreaturách takhle existujících - jede kolem motorkář, vypadne mobil, Koxana, Kladivo, Mafiáni, milenka a manželka, nakonec přijede a dá nám tři stovky - jídlo, víno, Kinský zahrady, jenom klid a slunce a roztáhnout se do trávy, jaro mě nabíjí neuvěřitelnym způsobem.