Třiadvacátý březen

Do školy nejdu a trávim dopoledne v Krči s imobilnim bratříčkem (zlomil si nohu - 4-5 týdnů doma - zemřeme oba); achbožebože, musim zvládat spoustu věcí, třeba nakoupení bot, poštu, Lindinu filosofickou filmopárty (rotující železný penis), Martinovu oslavu (Terezko, Terezko moje, je mi to líto a chtěla bych ti pomoct, proč jsou věci tak, jak nemaj a Mariane, dík, dík za to, žes zrozuměl) a návrat zpět k Lindě - svět je v harmonii a mý filo spolužáci jsou kouzelný (označení za nadčlověka si zarámuju).